PERNých třicet hodin

9.-10.5.2008 - vápenky, rovná, uherské hradiště

9.5.2008 - vápenky

Bratr našeho houslisty Toma je nadšeným turistou a pořádá nejrůznější zájezdy a výjezdy. Tentokráte zorganizoval výjezd k nám, přesněji řečeno do Vápenek a odsud jeho přátelé poznávali krásy Bílých Karpat. Rádi jsme do Vápenek přijeli, abychom společně poseděli, pozpívali, pojedli a trošku popili (to nám jde v poslední době moc dobře). Tedy taková byla představa. Dopadlo to tak, že jsme přehráli téměř celý "koncertní" repertoár a všem se to (kupodivu) líbilo. Samozřejmě, že jsme zařadili i české klasické (hlavně staré Greenhorny) skladby, takže došlo i na skorocountry tanečky.

... většina fotek se určitě objeví časem i na webu, některé se dají i docela vhodně použít na zatykače .....

10.5.2008 - rovná

V sobotu jsme se již krátce po obědě vydali na Ranč Rovná (www.rovna.cz), kde jsme hodlali realizovat velmi ušlechtilý záměr. Pojali jsme úmysl nechat si vyhotovit nějaké "reprezentativní" fotografie, protože ty které máme již zdaleka neodpovídají stavu našich tělesných schránek. Oslovili jsme několik kamarádů, kteří mají z focením zkušenosti a jediný, který souhlasil, že to zkusí, byl jednohlasně schválen. Určitě ale nelitujeme.  Získali jsme (kromě fotografií) i cennou zkušenost. Nafotit někoho jako jsme my není vůbec jednoduché. Už proto, že vypadáme jak vypadáme.

 

 ...děkujeme mockrát dvěma Jardům - Pištěckému, který se s námi (a nás) trápil při focení a Volkovi, který nás ochotně vpustil na své pozemky a Ranč Rovná ...

... na snímcích už je jasně vidět jak vyčerpávající to focení bylo a kolik přetvařování a vůle bylo potřeba ...

.... kupříkladu na snímku vlevo se Tom usmívat vůbec nechce, prostě nechce a nebude ...

... a na snímku vpravo je jasně vidět, že když se chce (a člověk má pevnou vůli) , tak to prostě jde ...

10.5.2008 - Uherské hradiště

jamboree hradišŤských skautů

Sobotu jsme zakončili na Jamboree kmene Řvavých, což je akce, kdy se u táborového ohně sejdou skauti všech generací - od těch nejstarších, předválečných, až po ta nejmladší vlčata. A po táborovém ohni pravidelně následuje Májová country noc. Nehráli jsme tu poprvé, takže nás nemohlo nic překvapit - navíc většina z nás je se skautským střediskem Psohlavci spojena přímo niterně. Takže se všichni známe, všichni během večera jíme stejný guláš, zpíváme stejné písničky a většinou se smějeme i stejným vtipům. Hrálo se dobře, zima začala zalézat za nehty až po půlnoci. Zatancovat si přijeli i  kamarádi z Popovic i Suché Lozi, kteří všem ukázali jak se country tančí a leckdo zkoušel tančit podle nich.