EXPEDICE NĚMECKO 2006

7.-9. července 2006

Po roční pauze jsme se opět vydali na dlouhatánskou cestu přes celou Moravu, Čechy i skoro celé Německo, abychom svou návštěvou potěšili v Urbachu a okolí - městečku, které je cca 40 km vzdáleno od Stuttgartu. Cesta byla dlouhá, ale naštěstí jsme si naplánovali dost zastávek - to abychom prvotně požili nápoje a druhotně je ze sebe zase dostali.

Už první večer začínal zajímavě. Byli jsme totiž připraveni na to, že budeme hrát (jako posledně) jen pro úzký kroužek na zahradě - akce probíhala v restauraci (za plného provozu) a byla dokonce plakátována. Problémem bylo to, že jsme ten večer všichni porušili ústrojovou kázeň, kladem pak to, že jsme zvládli a z restaurace odcházeli jako poslední (tedy před personálem. Byla to speciální restaurace zaměřena na řecké a perské speciality a je fakt, že jsme mnohdy nevěděli co vlastně jíme - ale dobré to bylo.

Takové Erwinovo pozvání jsme nemohli, a po pravdě řečeno, ani nechtěli odmítnout.

 

Poznámka - na dveřích vpravo je docela hezky vidět plakát na tuto akci.

.... teprve při shlédnutí tohoto fota, jsme zjistili, jak hrozně musí diváci trpět při sledování Robina, když hraje (tedy on se tak netváří pořád...... někdy je to ještě horší)

DOPORUČENÍ HOSPODYŇKÁM

Fotku vytisknout a nalepit doma na cukřenku. Je téměř jisté, že děti se velice rychle odnaučí mlsat ...

Druhý den byla sobota a protože dbáme nejen o tělo, ale i o duši - přijali jsme pozvání k návštěvě nového muzea automobilky Mercedes ve Stuttgartu (otevřeno v květnu 2006). Úžasné, skvělé a jedinečné. Jinak jsme to ani nemohli hodnotit. Jedinou chybou byla krátká doba, kterou jsme na prohlídku měli (cca 3,5 hod), potřebovali bychom toho času alespoň dvojnásobek. Zrovna probíhalo mistrovství světa ve fotbale a právě se schylovalo k utkání o 3.místo mezi Německem a Portugalskem - to znamenalo, že celé město bylo plné fanoušků a my jsme, alespoň trochu, nasáli tu skvělou atmosféru.

.... no řekněte sami - nejsou to krasavci ?

Odpoledne jsme pojali ušlechtilý nápad - navštívit některý z místních hostinců a ochutnat nefalšované německé pivo. Je to divný kraj to Německo, hospody tam otvírají nejdřív v 17.30 (neskutečné). Naštěstí nás zachránil ten nejmladší z nás, který přes varování vešel do hospody, kde paní hostinská zrovna uklízela, zeptal se (anglicky - ještě, že má to vzdělání), a kupodivu uspěl. Tak jsme si všichni dali po pivu (nic zvláštního) a zase jsme šli. Jak říkám - divný kraj to Německo .......

Odpoledne a večer už probíhal dle stejného scénáře, jako v minulých letech. Grilovalo se, byly pečeny různé místní speciality, vařila se česnečka v kotlíku. Na louce se hrál fotbálek, ve stanu hrála muzika (to jako my), pilo se pivo (Černá Hora, Plzeň) a za účasti známých z let minulých i poznávání známých nových příjemně utekl celý večer.

Vzhledem k tomu, že Mazlík s Rumíšem měli po akci (cca hodinu po půlnoci) ještě žízeň, ta se šli zeptat na blízkou benzinku, zda není v okolí otevřená ještě nějaká občerstvovna, kde by bylo možno ještě nějaké to pivko dostat. Po záludně položené otázce pumpař dlouze přemýšlel a se smutným úsměvem pak řekl : "Možná ve Stuttgartu". Už se opakuju - divný kraj to Německo !!